Tropické ostrovy na opačné straně planety. Prodávají tam tyčinku Bounty? Měli námořníci a Paul Gauguin pravdu, že je to ráj? Kam se podívat, když máte cestovatelské výročí? Nejlépe někam, kde je to komerční, ale nikdo tam není. Někam, o čem všichni básní ale nikdo ty básně nečetl. Někde, kde angličtina vázne, ale je vám to jedno. Sic Gauguinovy Tahiťanky aby jeden pohledal, ale to nevadí, protože nemáte signál. A o hmyzí havěti nemluvě.
Jsou místa, kde to bez křídel či ploutví jinak ani nelze. Sice můžete zůstat na jednom místě, ale kde jinde se vám podaří prosekávat si cestu džunglí a o pár hodin později zkoušet štěstěnu v točící se ruletě. Pravda, ta pijavice, přisátá na noze není to pravé ořechové. Ale jakmile zacelíte ránu, zjistíte, že je tam krásně, stejně jako u vás doma. Zvlášť, když s lesním mužem probíráte tajemství života. A když už malajští piráti z nory vylezou, tygři mompracemští je nazpět vyženou.
Když se narodíte ve znamení draka, jest povinností vaší, navštívit jeho doupě. A nejlépe hned tři v jednom tahu. Symbolika je na místě, protože bez ní to tam nejde. Ať už písmo, které učíte se za pochodu, a žaludek pak dostává trošku něco jiného, než objednal si. Tak i nebeský klid, kterého se vám nedopřádá, neboť v celebritu se na každém kroku měníte. Ale západní draci, s krví východní, zvládnou cokoli. Déšť, oheň, propadlé letenky, hromy, blesky a dokonce opačné jízdenky.
Po rodičích Rusin a Šlunzok, po předcích tatarský kočovník mezi Gobi a Jeseníkama. Miliç. Vyučený herec a cestovatelský požitkář. Když na své první výpravě skončil uprostřed Teheránu s pár dolary v kapse, zjistil, že je fuk, jak a kam cestujete. Ať už je to prodírání se bornejskou džunglí, hledání pravé guatemalské kávy nebo vysedávání v běloruském kasinu. Hlavní je dobrý pocit.
Tropické ostrovy na opačné straně planety. Prodávají tam tyčinku Bounty? Měli námořníci a Paul Gauguin pravdu, že je to ráj? Kam se podívat, když máte cestovatelské výročí? Nejlépe někam, kde je to komerční, ale nikdo tam není. Někam, o čem všichni básní ale nikdo ty básně nečetl. Někde, kde angličtina vázne, ale je vám to jedno. Sic Gauguinovy Tahiťanky aby jeden pohledal, ale to nevadí, protože nemáte signál. A o hmyzí havěti nemluvě.
Jsou místa, kde to bez křídel či ploutví jinak ani nelze. Sice můžete zůstat na jednom místě, ale kde jinde se vám podaří prosekávat si cestu džunglí a o pár hodin později zkoušet štěstěnu v točící se ruletě. Pravda, ta pijavice, přisátá na noze není to pravé ořechové. Ale jakmile zacelíte ránu, zjistíte, že je tam krásně, stejně jako u vás doma. Zvlášť, když s lesním mužem probíráte tajemství života. A když už malajští piráti z nory vylezou, tygři mompracemští je nazpět vyženou.
Když se narodíte ve znamení draka, jest povinností vaší, navštívit jeho doupě. A nejlépe hned tři v jednom tahu. Symbolika je na místě, protože bez ní to tam nejde. Ať už písmo, které učíte se za pochodu, a žaludek pak dostává trošku něco jiného, než objednal si. Tak i nebeský klid, kterého se vám nedopřádá, neboť v celebritu se na každém kroku měníte. Ale západní draci, s krví východní, zvládnou cokoli. Déšť, oheň, propadlé letenky, hromy, blesky a dokonce opačné jízdenky.
Po rodičích Rusin a Šlunzok, po předcích tatarský kočovník mezi Gobi a Jeseníkama. Miliç. Vyučený herec a cestovatelský požitkář. Když na své první výpravě skončil uprostřed Teheránu s pár dolary v kapse, zjistil, že je fuk, jak a kam cestujete. Ať už je to prodírání se bornejskou džunglí, hledání pravé guatemalské kávy nebo vysedávání v běloruském kasinu. Hlavní je dobrý pocit.